Tento článek zkoumá, jak jednotlivci s rozdělují svou pozornost mezi neutrální a zaujaté zpravodajské zdroje. Vyvíjím model, v němž si aktéři racionálně volí portfolio mediálních zdrojů, aby se dozvěděli více o nejistém stavu světa. Zatímco konfirmační zkreslení se objevuje jako výchozí výsledek v případě, že jsou k dispozici pouze zaujaté zdroje, přítomnost dostatečně přesného neutrálního zdroje zásadně mění optimální způsob získávání informací. Neutrální zdroje nejen zmírňují přesvědčení, ale také přetvářejí informační hodnotu zaujatých kanálů. Zejména aktéři se slabými názory mohou optimálně kombinovat neutrální zdroje se zdroji, které jsou v rozporu s jejich předchozími názory. Toto portfolio využívá asymetrickou komplementaritu mezi spolehlivou neutrální informací a možností okamžitého rozřešení nejistoty, kterou poskytují protichůdné zdroje, což vede ve vznik silných přesvědčení, aniž by byla nutná jakákoli vnitřní preference pro nesouhlas.
Distorting Attention: Platform Design, Market Complexity, and the Balance Between Advertising and Fees
Dnešní digitální tržiště ovládají nejen strukturu poplatků, ale i informační toky. Tento článek popisuje platformu, jež současně optimalizuje dva zdroje příjmů: transakční poplatek a monetizaci pozornosti uživatelů. Kupující modeluji jako racionálně nepozorné aktéry, kteří strategicky alokují omezené kognitivní zdroje k získávání informací o kvalitě produktu. Platforma čelí zásadnímu kompromisu: zvýšení nákladů na informace (ceny pozornosti) prostřednictvím reklamní zátěže může zvýšit okamžité příjmy a zabránit tomu, aby kupující odmítali nízkokvalitní produkty, zároveň však může „zamlžovat“ trh, odrazovat od vyhledávání a snižovat příjmy z transakčních poplatků.
Why No Tomorrow? Cognitive Costs, Beliefs, and Failure to Plan
Tento článek se zabývá sekvenčním rozhodováním za přítomnosti kognitivních nákladů. Na základě experimentálních zjištění, která ukazují systematické selhávání v plánování, představuji model, v němž se jednotlivci optimálně rozhodují, zda zkoumat budoucí příležitosti. Model popisuje hodnotu informací v prostředí s nedělitelnými statky a rozpočtovým omezením. Ukazuji, že jednotlivci mohou racionálně ignorovat budoucí příležitosti, pokud je očekávaná hodnota informací nízká ve srovnání s kognitivními náklady, což vede k chování připomínajícímu netrpělivost.
Categorization and Reference-Dependent Decision-Making under Statutory Thresholds: Evidence from a Criminal Law Reform
Referenční body a vnímání závažnosti činu v soudních rozhodnutích
V tomto článku využívám reformu trestního zákoníku, abych ukázala, jak soudci reagují na změny v hranicích trestních sazeb. Výsledky ukazují, že soudci ukládají mírnější tresty nejen tam, kde se sazby změnily, ale i tam, kde se rozšířilo spektrum posuzovaných skutků – což potvrzuje, že trestní sazby ovlivňují rozhodování i nepřímo, skrze referenční rámec.
