Klíčová slova: konfirmační zkreslení, trh médií, názorová média
V tomto článku vytvářím jednoduchý model endogenního získávání informací v prostředí mediálních zdrojů. Ve svém modelu předpokládám, že konzumenti zpráv mají omezenou pozornost a vybírají si tak, aby byli informováni co nejpřesněji. Výsledky naznačují, že pokud jsou neutrální zdroje dostatečně kvalitní, může být optimální číst nezaujaté zprávy v kombinaci se zprávami ze zdroje, který je zaujatý opačně vůči našemu předchozímu přesvědčení. Toto zjištění odporuje známému fenoménu konfirmačního zkreslení a může přinést nové implikace pro naše chápání polarizace a politiky řízení mediálního trhu.
Digitální platformy, jako je Amazon, nejsou jen prostředníky, ale aktivně určují pravidla prodeje a přístup k informacím. Tento článek zkoumá, jak platformy vyvažují dva způsoby výdělku: poplatky z prodeje a monetizaci času, který uživatelé na webu stráví (např. sledováním reklam). Kupující v modelu vystupují jako lidé s omezenou pozorností, kteří se musí rozhodnout, kolik úsilí věnují zjišťování kvality zboží. Platforma řeší zásadní dilema: pokud uživatele zahltí reklamou, získá přímý zisk, ale zároveň jim ztíží hledání kvalitních produktů. To může vést k tomu, že lidé přestanou nakupovat, což sníží příjmy z prodejních poplatků. Model ukazuje, jak platformy nacházejí ideální rovnováhu mezi těmito dvěma zdroji příjmů. Výsledky nabízejí důležité vhledy pro regulaci digitálních trhů a ochranu spotřebitelů v prostředí, kde je pozornost uživatele vzácným zbožím.
Reference and Severity Considerations in Sentencing: Evidence from a Czech Criminal Law Reform
Referenční body a vnímání závažnosti činu v soudních rozhodnutích: případ České republiky
Klíčová slova: udělování trestů, neodůvodněné rozdíly v trestání
V tomto článku využívám reformu trestního zákoníku, abych ukázala, jak soudci reagují na změny v hranicích trestních sazeb. Výsledky ukazují, že soudci ukládají mírnější tresty nejen tam, kde se sazby změnily, ale i tam, kde se rozšířilo spektrum posuzovaných skutků – což potvrzuje, že trestní sazby ovlivňují rozhodování i nepřímo, skrze referenční rámec.
Tento článek je rozšířenou verzí mé diplomové práce obhájené na Právnické fakultě Univerzity Karlovy pod vedením Michala Šoltése.
Team Composition and Productivity in Constitutional Courts: Evidence from Judge Rotation in the Czech Republic
Složení soudních senátů a produktivita Ústavního soudu
s Nikolasem Mittagem a Michalem Šoltésem
Tato studie zkoumá vliv nejrůznějších charakteristik týmů na efektivitu jejich práce. K identifikaci tohoto efektu využíváme kvaziexogenní mechanismus, který předepisuje ústavní soudce do tříčlenných senátů. Na základě nově sestaveného souboru údajů o rozhodnutích senátů v letech Výsledky ukazují, že složení senátu (zejména jeho diverzita) významně ovlivňuje výsledky rozhodování, například délku řízení, úspěšnost návrhů či frekvenci citací. Dále zkoumáme vliv profesního zázemí, vzdělání, věku a pohlaví členů senátu na tyto výstupy.
