Jak si vybírat mezi zaujatými a neutrálními mediálními zdroji
Klíčová slova: konfirmační zkreslení, trh médií, názorová média
V tomto článku vytvářím jednoduchý model endogenního získávání informací v prostředí mediálních zdrojů. Ve svém modelu předpokládám, že konzumenti zpráv mají omezenou pozornost a vybírají si tak, aby byli informováni co nejpřesněji. Výsledky naznačují, že pokud jsou neutrální zdroje dostatečně kvalitní, může být optimální číst nezaujaté zprávy v kombinaci se zprávami ze zdroje, který je zaujatý opačně vůči našemu předchozímu přesvědčení. Toto zjištění odporuje známému fenoménu konfirmačního zkreslení a může přinést nové implikace pro naše chápání polarizace a politiky řízení mediálního trhu.
Horní a dolní hranice trestních sazeb představují legální limity pro rozhodování soudců, které však mohou ovlivňovat jejich rozhodování i některými nepřímými mechanismy. V tomto článku využívám data o českých trestních případech a zkoumám vliv hranic trestních sazeb na rozhodování soudců pomocí reformy z roku 2020. Výsledky ukazují, že soudci porovnávají posuzované případy s předchozími, které náležely do stejné trestní sazby. Tato zjištění mohou být klíčová k porozumění rozhodovacích mechanismů soudců a k následným úvahám o optimální trestní politice.
Tento článek je rozšířenou verzí mé diplomové práce obhájené na Právnické fakultě Univerzity Karlovy pod vedením Michala Šoltése.
Selected Biases in the Quasi-Induced Exposure Approach to Relative Risk: Identification, Directions and Magnitudes
Vybraná zkreslení metody kvazi-indukované expozice k odhadu relativního rizika
s Peterem Bolchou, odevzdáno do European Transport
Klíčová slova: metoda kvazi-indukované expozice, přiřazení viny, riziko způsobení dopravní nehody
Rozdílná expozice riziku zůstává jednou z výzev pro empirické odhady relativního rizika způsobení dopravní nehody u různých skupin řidičů. Metoda kvazi-indukované expozice je zavedenou alternativou k přímým metodám sběru dat pro odhady expozice. Tato studie zkoumá možné zkreslení odhadů způsobené chybami při přidělování viny a použitím dat s nerovnoměrným zastoupením řidičů. Simulace ukazují směry a velikost možných zkreslení, zatímco empirické testy na českých datech (1,2 milionu záznamů o nehodách) potvrzují jejich přítomnost. Výsledky zdůrazňují význam těchto zkreslení pro interpretaci odhadů relativního rizika, která byla dosud v literatuře převážně opomíjena.
Grantové projekty
Nová generace statistik dopravních nehod pro Policii ČR
členka řešitelského týmu s Peterem Bolchou (PI), Josefem Montagem a Matúšem Šuchou
01/2022 – 12/2023
Hlavní náplň práce: analýza dat, vývoj aplikace pro automatizované výpočty statistik pro Policii ČR